Rozhledna nad Neziderskou kotlinou (Fertő-medence)

NEZIDERSKÉ JEZERO

Z rozhledny můžete vidět celé Neziderské jezero a jeho okolí.

"Tam, kde se dnes nachází Neziderské jezero, bývalo za starých čas hluboké údolí. V údolí žilo mnoho krásných dívek, takže údolí nebylo nazváno jinak: Dívčí údolí. Pán Frakna rád lovil v tomto údolí. Jednou však kolem poledne padla tma nad krajinou a vypukla prudká bouře. Hradnímu pánovi se podařilo najít úkryt v chatrči, kde žila vdova se svou dcerou. Hradnímu pánovi se zalíbila vlídná a skromná dívka. Od té doby ji vždy navštívil, když lovil v okolí. Hradní pán však měl zlou manželku, která neocenila, že její manžel navštěvuje ubohou vdovu a dceru. Zajal dívku a prohlásil ji za čarodějnici. Ubohá dívka byla odsouzena k smrti a uvržena do nedalekého jezera. Tehdy voda jezera začala stoupat, růst, růst a v krátké době zaplavila celé okolí, lesy a vesnice všude kolem. Bezcitná hradní paní také zemřela v pěnách. Jen několika lidem se podařilo uprchnout do hor. Uprchlíci se později vrátili z hor a usadili se na břehu jezera. Založili Nezsidera. (Neusiedl am See, Rakousko)." Takto vzniklo Fertő podle legendy.

Neziderské jezero, Zdroj: Shutterstock

Oblast kolem jezera byla osídlena již v tzv. „prehistorických dobách“. Během vykopávek v roce 1847 byly v korytě řeky vykopány nástroje, nádoby a zvířecí kosti z doby kamenné. Plinius zmiňuje jezero z 1. století jako Lacus Peiso, kolem kterého se v té době odehrával prosperující život. Svědčí o tom řada starověkých římských pozůstatků budov a hřbitovů. Na cestě do Fertőmeggyes můžete vidět jeskyni Mithras, kde římští vojáci přinesli oběti na oltáři vzneseném k perskému bohu Slunce.

Svatyně Mithras, Zdroj: Wikipedie

Po Římanech se zde usadili Hunové na počátku 5. století a poté zde během období stěhování žili Gepidové, Longobardi a Avari.

Odkazy na Neziderské jezero lze nalézt hlavně v královských darovných listech. První darovací dopis krále Imreho (1199), ve kterém dal hraběti Lőrincovi dobytek Pakha poblíž Fertő, mezi Balfem a Fertőrákosem.

Koryto druhého největšího maďarského jezera Fertő se rozkládá na ploše 315 km2, což z něj činí třetí největší stojatou vodu ve střední Evropě a čtyřicáté čtvrté největší jezero v Evropě – s nejzápadnějšími stepními a skalními oblastí.

Jeho věk se odhaduje na zhruba 20 000 let. Koryto jezera bylo pravděpodobně vytvořeno převládajícím SZ větrem. Je 36 km dlouhý a 7-15 km široký. Jeho hloubka je v průměru 50-60 cm, v nejhlubších místech 180 cm. Do jezera vlévají dva potoky: potok Wulka u Oky a potok Rákos u Fertőrákosu, který je však napájen také malými přerušovanými vodními toky a dešťovou vodou. Před přestrukturováním vod bylo spojené s Hanságem a jeho hladinu definovaly Ikva, Répce, Rábca, Mosonský Dunaj. Dnes u Fertőújlaku je hladina vody upravena stavidlem na hlavním kanálu Hanság. Podle některých pozorováních se voda v jezeře zaplaví a silněji uniká v sedmiletých periodech.

Když je léto suché, může to mít pro jezero mnoho škodlivých důsledků. 40-50 procent vody se může odpařit, její teplota může dosáhnout 32-34 stupňů, v důsledku čehož se její slanost ještě zvýší a solný roztok bude kvést v okolí.

Ve velmi chladných a dlouhotrvajících zimách Neziderské jezero nejen zmrzne ke dnu, ale bláto v něm také ztvrdne.

Neziderské jezero v zimě, Zdroj: sokszinuvidek.24.hu

Díky těmto vlivům se jeho pobřeží neustále mění a každých 100–120 let vysychá – naposledy zmizelo v letech 1866–1869, kdy obyvatelé Fertőrákosu suchou nohou přešli na Svatopanskou pouť přes jezero. Na památku toho byla na zeď kaple Květinového majoru umístěna mramorová deska s následujícím nápisem: „Na počest Panny Marie a na památku skutečnosti, že věřící z Rákosu uspořádali 3. října 1869 první poutní přechod do Frauenkirchen přes vyschlé Neziderské koryto.“

Legenda praví, že když koryto Fertő vyschlo, nosili vodu z pramene v džbánu. Starostará babička požádala mladou dívku o vodu, ale ona tvrdohlavě odmítla. Stařena byla čarodějnice a proklínala dívku, která upadla. Džbány se rozbily, voda vytékala a podle pověsti jen tékala, až se Neziderská kotlina znovu naplnila.

V letech mezi 1768 a 1770 se Neziderské jezero zvětšilo na velikost Balatonu a pohltilo pět vesnic. Na jaře a v létě roku 1926 byla hladina vody tak vysoká, že rákos v maďarské části Nezidere nemohl být řezán.

Zvláštním fenoménem jezera je tzv. svahová hladina vody – v případě bouřlivých větrů rozdíl ve vodní hladině mezi severním a jižním břehem jezera je velký: 29. března 1888 byl naměřen rozdíl více než 80 cm mezi vodními hladinami Fertőboz a Nezsider (Neusiedl am See, dnes v Rakousku).

Voda v jezeře je bohatá na sodík, silně zásaditá a solná, proto – zejména ve východní části – dochází k zasolení. Jeho slanost za suchého počasí je 33krát vyšší než v Balatonu.

Větrné elektrárny, Národní park Neusiedlersee, Zdroj: Shutterstock

Z rozhledny můžeme pozorovat široký rákosový pás, který je stanovištěm chráněných rostlin a živočichů. Využívání rákosí bylo důležitým zaměstnáním lidí žijících v krajině, v minulosti se vesnice vyznačovaly domy s rákosovými střechami a dnes je rákos důležitou vývozní plodinou. Za rákosovým pásem stříbřitě svítí šedá voda Nezidere a horizont uzavírají větrné turbíny Fertőzúg (Seewinkel), za dobrého počasí Malé Karpaty a výhled na Bratislavský hrad.

NÁRODNÍ PARK FERTŐ–HANSÁG

Jezero, jehož historie sahá zpět na dvacet tisíc let, je od roku 1977 chráněnou krajinnou oblastí, od roku 1979 členem sítě biosférických rezervací UNESCO a v roce 1989 bylo zařazeno do „ramsarských lokalit“ (mokřadů mezinárodního významu).

Vzhledem k tomu, že oblast jezera nyní pokrývá dvě země – 75 km2 v Maďarsku a 240 km2 v Rakousku – jeho poloha vyžadovala, aby jezero a jeho okolí byly spravovány oběma zeměmi společně. Založení prvního evropského přeshraničního národního parku bylo založeno na jednáních zahájených na podzim roku 1988 – Národní park Neziderského jezera (maď.: Fertő Tavi Nemzeti Park) byl jako první založen na maďarské straně v roce 1991, poté v roce 1992 rakouský Nationalpark Neusiedler See-Seewinkel. Společný národní park byl nakonec slavnostně otevřen v roce 1994, kdy byla na maďarské území přidána chráněná krajinná oblast Hanság (Hansági Tájvédelmi Körzet) založená v roce 1976 – od té doby se jmenuje národní park Fertő-Hanság (Fertő–Hanság Nemzeti Park). Krátce na to byly sem přiřazeny i oblasti Csáfordjánosfa podél Répce – tedy oblast v Maďarsku je dnes 23 894 hektarů, zatímco v Rakousku je to 10 500 hektarů.

Během svého výletu si nenechte ujít Národní park Fertő-Hanság!

Mapa kotliny Fertő

Oblast národního parku je mozaiková, s nesouvisející strukturou. Jeho hlavními částmi jsou krajina Fertő, Fertőzug, Hanság, Tóköz a Répce.

Areál parku byl vytvořen v souladu s principy Mezinárodního svazu ochrany přírody (IUCN):

Význam zonace národních parků z hlediska ochrany přírody spočívá v tom, že určuje dlouhodobý strategický a prostorový rámec jejich cílů a účelů ochrany přírody, řízení a využívání ochrany přírody. Poskytuje nástroj pro efektivnější praktické prosazování ochrany přírody, který je také společenským očekáváním, a poskytuje příležitost pro udržitelné, zákonné a předvídatelné využívání přírodních zdrojů, teda dlouhodobá zonace národních parků je v zájmu všech zúčastněných stran.

V důsledku novely zákona LIII z roku 1996 o ochraně přírody, která vstoupila v platnost dne 1. ledna 2014, budou naše národní parky nadále klasifikovány do tří územních celků s jiným názvem a jiným, ale jasnějším účelem: mají být klasifikovány jako přírodní zóna, zóna ekologické využívání přírody a zóna služeb.

Přírodní zóna zahrnuje oblasti národních parků, jejichž jediným účelem je obnovit a udržovat přirozené procesy a strukturu krajiny a ekosystému a zajistit k tomu nezbytné podmínky. Cílem řízení ochrany přírody je zajistit, podporovat a obnovit fungování přírodních procesů a zajistit k tomu nezbytné podmínky. Toto je nejhlubší oblast rákosového pásu v Nezideri a v oblasti mělkých východních zátok.

V oblasti ekologického využívání je ochrana přírody a ekologické využití přítomna v prostoru a čase společně nebo vedle sebe. Primárním cílem v rámci zóny je zajistit jejich soudržnost. Kromě řízení ochrany přírody mohou být prováděny také zemědělské a územní činnosti, které nutně nepoškozují krajinu a přírodní hodnoty, nejsou nezbytně nutné pro dosažení cílů ochrany, nebo nejsou primárně zaměřeny na dosažení cílů ochrany. Takovými oblastmi jsou pastviny, slaná jezera vytvořená povodněmi na hranici Sarród a vytěžené vnější rákosí.

Oblast služeb zahrnuje sídla (vnitřní oblasti), zastavěné oblasti, letoviska, pláže atd., nacházející se v národním parku, jakož i oblasti, jejichž funkce a účel zahrnují intenzivní a pravidelnou přítomnost člověka.

Síť Natura 2000 zahrnuje soubor zvláštních oblastí ochrany přírody identifikovaných vědci v Evropské unii, jak jsou definovány ve směrnici o ptácích a směrnici o ochraně přírodních stanovišť. Tím se dostalo pod jurisdikci ředitelství Národního parku Fertő-Hanság celkem 18 – 4 zvláštních oblastí ochrany ptáků a 14 zvláštních oblastí ochrany přírody.

Flóra a fauna národního parku Fertő-Hanság je velmi bohatá, za dobrého počasí můžete z rozhledny vidět významnou část jezera, okolní bažinatou oblast. Samotný lom a rozhledna se nachází v části národního parku zvané „Kopce podél Nezideru“.

Od roku 2001 je krajina Fertő kulturní krajinou na seznamu světového dědictví UNESCO. Byl přidán do seznamu z následujících důvodů:

oblast zahrnující nejzápadnější stepní jezero v Eurasii;
místo setkání zoogeografických a fytogeografických hranic;
krajina ovládaná lidmi a genová banka s vynikající flórou a faunou;
harmonický celek člověka a biosférické rezervace;
kulturní krajina vytvořená různorodým etnickým obyvatelstvem;
staletá socioekonomická a kulturní jednota přesahující státní hranice;
staletá kontinuita vzorů využívání půdy;
bohaté archeologické dědictví po sobě jdoucích civilizací;
geologické, těžební a estetické speciality;
bohaté městské architektonické tradice spojené s využíváním půdy;
bohatý a cenný památkový fond;
zvláště cenné etnografické dědictví.

Velká část Neziderského jezera, jak naznačuje jeho název, je „Fertő“, tj. Rákosová bažina, část vody otevřená na větší ploše v rakouské části. Močálem s rákosím se přetahuje kanalizační síť vytvořena pro přepravu. Kal generovaný v loži je transportován zvlněním a usazen na nejzazších částech – to podporuje tvorbu rákosí.

Neziderské jezero, rákosí, Zdroj: Shutterstock

Samotný rákos je místem výskytu několika rostlinných druhů: nacházejí se zde rákosí, orobince a mařice pilovitá, Lilek potměchuť, Lilek, Pcháč bahenní, se vzácným chráněným škripincem jezerním. Samotné rákosí je vystaveno řadě nebezpečí: při nízkých hladinách vody do vnitřku vstupuje malé množství čerstvé vody – zejména když fouká vítr z jihu – což vede k snížení počtu rákosí. Snaží se tomu vyhnout neustálým bagrováním kanálů.

Lilek potměchuť (Solanum dulcamara), Zdroj: Wikipedie

I když jeho flóra není příliš rozmanitá, zátoky, které zasahují do chráněných rákosí, jsou ideální pro ptáky. Je domovem mnoha jinak vzácných ptáků. Rybí populace jezera se skládá z nejrůznějších druhů a v posledních desetiletích se v nich nachází 35 žábrovitých, z nichž lze všechny volně lovit, kromě chráněného Piskoře pruhovaného. Významná je zde také populace obojživelníků.

Kuňka obecná (Bombina bombina ), Zdroj: Wikipedie

Obzvláště cenná je populace hnízdících a stěhovavých ptáků v této oblasti. Vzácný kolpík bílý rád zimuje v severní a střední Africe, ale po zbytek roku žije v rákosí. Během migračního období se na vodě jezera shromažďují skupiny tisíců čírky modré a čírky obecné, aby se spolu vydaly se na zimoviště. Za nimi následují orli luční a severní husy.

Čírka obecná (Anas crecca), Zdroj: Wikipedie

Labuť velká nepatří mezi vzácné ptáky, v posledních letech se stala velmi běžnou. Její hnízdění bylo poprvé zaznamenané u Neziderského jezera, odkud osídlil Zadunají. Ačkoli je býložravé zvíře, přijímá také potraviny nabízené lidmi.

Poprvé zahnízdila na Fertő i zrzohlávka rudozobá, známá svým barevným opeřením, samec má jasně červený zobák a černý hrudník, samice se výrazně liší jednoduchým opeřením barvy latte a někdy – podobně kukačce – ze svých vajíček pašuje i do hnízd jiných ptáků.

Labuť velká (Cygnus olor), Zdroj: Wikipedie

Rozšířeným ptákem je lyska černá, která má zavalité tělo a bílý rohovitý čelní štítek, stejně jako čejka chocholatá s černo-bílým náprsníkem, dlouhým peřím na hlavě a s opeřením s kovovým leskem. Ptákem rákosí a mělkých vodních částí je racek chechtavý, který je často vidět v okolí sídel a dokonce i v průmyslovém prostředí. Trvalým obyvatelem rákosí je bukač velký s charakteristickým hlasem.

Zrzohlávka rudozobá (Netta rufina), Zdroj: Wikipedie

Poměrně často se vyskytuje také moták pochop, jehož šedo-černě-červenohnědí samci se výrazně liší od tmavě hnědých slepic.

Moták pochop (Circus aeruginosus), Zdroj: Shutterstock

V jedné z nejdůležitějších populací volavek v Karpatské kotlině je významný i počet volavek červených, volavek vlasatých a Kolpíku bílého. Husa velká je známá svými růžovými nohami a zobákem. Jejím příbuzný druhem severních hus je husa běločelá, která může být lovena.

Populace zpěvných ptáků v rákosí je také bohatá: rákosník tamaryškový, sýkořice vousatá, slavík modráček, rákosník velký a rákosník obecný jsou typickými nestery.

KOPCE PODÉL NEZIDERU – SVAHOVÉ STEPNÍ LOUKY A SKALNÍ TRÁVNÍKY

Sýkořice vousatá (Panurus biarmicus), Zdroj: Wikipedie

Kopce podél Nezideru, jehož součástí je i lom, má mimořádný význam také z hlediska ochrany přírody – je domovem mnoha chráněných a vysoce chráněných druhů rostlin a živočichů.

Kopce jsou pokryty sdruženími lesy převážně habru obecného, dubu zimního, dubohabřiny, někdy části šípákových doubrav, ale jsou zde také lipa malolistá, javor polní, třešeň a jeřáb. Vzhledem k tomu, že krajina byla neustále vystavována lidského zásahu, má její současná podoba je výhonkového původu a nese stopy po předchozím obhospodařování výhonkových lesů – s lesními okrajovími plochy a mýtinami. Lidský zásah lze sledovat i na zasezených cizích druzích, takže na mnoha místech můžeme vidět borovici černé a borovici lesní nebo trnovníky.

V oblasti roste i několik ohrožených rostlin:

Řešetlák skalní je malý, zdánlivě nevýznamný keř, ale nejvýznamnější druh v oblasti z hlediska ochrany přírody, protože ji v Maďarsku najdete pouze poblíž Šopronu, hlavně v lomu – proto byla stezka lomu pojmenována po něm. Jeho drobné žlutavě zelené květy můžete najít i na strmých nepřístupných zdech.

Řešetlák sklaní (Rhamnus saxatilis), Zdroj: Wikipedie

Kosatec (Iris) , Zdroj: Wikipedie

Střevíčník pantoflíček – lidově „drozdoví kalíšek“ – druh z čeledi vstavačovitých v žluto-vínové barvě, ve tvaru orchideje. Dříve žily ve velkém počtu v lese Szárhalmi, ale nyní téměř úplně vyhynuly, hlavně kvůli turistům, kteří sbírají květiny. Jeho příbuzným je vstavač nachový, jeho bezlistá stonka s fialovým a růžovým květenstvím se otevírá od časného jara a nachází se v lese Szárhalmi a kolem Sankt Margarethen v Rakousku.

Velice se zřídila i populace kosatce nízkého, jehož nízké, fialové nebo světle žluté květy lze vidět brzy na jaře – jeho příbuzným je zde také domácí kosatec různobarvý, s fialovými, vínovými nebo hnědými listy na žlutém pozadí, ukazujících se hlavně na menších trhlinách.

Výr velký (Bubo bubo), Zdroj: Shutterstock

Puštík obecný (Strix aluco) , Zdroj: Wikipedie

Kalous ušatý (Asio otus), Zdroj: Wikipedie

V této krajině žije několik druhů sov, například výr velký (známý z populární pohádky Bubo bubo), puštík obecný s malým tělem, sýček obecný dříve známý jako sova smrti (v mytologii pták Pallas Atheny), ale tyto lesy jsou také domovem včelojedu lesního, který přednostně pojídá vosí hnízda na zemi. Úkryt lesa se také líbí jestřábu lesnímu, známý svou rychlostí a obratností.

Vzhledem k předchozí pastvě na lesních mýtinách vnikli tzv. svahové stepní louky a skalní trávníky, jejichž bohatá vegetace je velmi charakteristická pro lomy Fertőrákos a Sankt Margarethen v Rakousku.

Solné louky a pastviny podél Neziderského jezera mají také svůj vlastní ptačí život: největší, nerušené, travnaté oblasti upřednostňuje i druh ptáků s největším tělem u nás, koliha velká s dlouhým, dolů sklopeným zobákem. Tento bojácný pták dokonale zapadá do svého okolí s hnědo-bílým peřím. Jeho maďarské jméno – pólik – pochází z jeho křiku: „poooli-poooli,“. Je vysoce chráněným druhem. Kalous pustovka, která dostala své jméno podle bílých chomáčků na hlavě, také ráda tráví stejné místo a její citronově žluté oči se liší od oranžových očí ostatních sov.

Zde hnízdí i pěvec, strnad luční, který má zvláštní roli: indikátorový druh, který svou existencí naznačuje, zda je v dané oblasti dostatečné množství příkopových břehů a luk. Pokud tyto zmizí kvůli příliš intenzivní kultivaci půdy, zmizí také strnad. Je chráněným ptákem. Zajímavé je, že svá mláďata krmí brouky, ale jak vyroste, stane se pojídačem semen. Jeho samci zpívají a přitom balancují na konci tenkých haluzí.

Koliha velká (Numenius arquata), Zdroj: Wikipedie

Mimořádně vzácný orel královský se také rád usazuje na osamělých stromech.

Fertő je vhodné jak pro plavbu tak pro plachtění, má pravidelné lodní trasy mezi svými většími sídly (Fertőrákos, Mörbisch, Rust, Neusiedl am See, Illmitz, Podersdorf, Breitenbrunn). Plachetnicové soutěže jsou v létě běžné.

Strnad luční (Emberiza calandra), Zdroj: Shutterstock

Mimořádně vzácný orel královský se také rád usazuje na osamělých stromech.

Vedle osady Sarród v národním parku Fertő-Hanság se nachází bývalé hospodářské centrum panství Esterházyů, s názvem Lászlómajor. V tomto místě bylo zřízené skvěle vypadající návštěvnické centrum a demonstrační majory, v jejichž sálech můžeme poznávat tradiční formy zemědělství typické pro krajinu, stará lidová řemesla spojená s chováním zvířat, bohatě doplněné a vysvětlené obrázkovou a materiálními vzpomínky.

Při své cestě nevynechejte návštěvnické centrum Lászlómajor!

V hlavní budově je přednáškový sál s projektorem, řada billboardů popisujících historii ochrany přírody krajiny Fertő a Hanságu. Naproti ve výstavním sálu jsou kuriozity stanovišť národního parku barevně a interaktivně prezentovány vzdělávacími hrami.

Vzadu jsou řady plotůzobrazující stará maďarská plemena domácích zvířat se skupinou maďarského šedého skotu, domácího buvola, mangalice, maďarských plemen ovcí a drůbeže.

Zatímco je hřiště mezi budovami pro nejmenší, tak pro starší a dospělé, „zážitková stezka“ složená z interaktivních vědomostních her o přírodě může poskytnout další relaxaci.

POUŽITÁ LITERATURA:

1. Pap bácsi (Mohl Adolf) (1926): Nyugatmagyarországi mondák és mondafélék- Győregyházmegyei Alap Nyomda, Győr

2. http://www.fertorakosikirandulas.hu/fertorakos.html#amit_mindenkepp

3. Kapott előzetes anyagok

4. https://www.ferto-hansag.hu/hu/kornyezeti-neveles/kornyezeti-neveles-objektumai.html

5. https://www.ferto-hansag.hu/upload/document/246/f8_kornyezeti_neveles_hun_preview_27bt.pdf

6. https://www.ferto-hansag.hu/upload/document/261/f1_novenyvilag_hun_preview_gqy2.pdf

7. https://www.ferto-hansag.hu/upload/document/263/f2_a_ferto_madarai_hun_preview_uzgs.pdf

8. https://www.ferto-hansag.hu/hu/okoturizmus/bemutatohelyek/bemutato-majorsag,-laszlomajor.html